Lehký objekt vz. 36
Jedná se o jednoduchou konstrukci na základě pevnůstek z Maginotovi linie. Jejich výstavbu řídila tři zemská vojenská velitelství (ZVV Praha- Čechy, ZVV Brno- jížní Morava, ZVV Bratislava- Slovensko). Vchod se uzavíral dvojicí 30mm oceloých posuvných uzávěrů opatřených úzkým pozorovacím průzorem.u Velkou nevýhodou byla absence vzájemného krytí, protože pevnůstky byly určeny pouze pro vedení čelních nebo kosých paleb. Zbraně byly umístěné na střeleckém stolku a zatíženy pytli s pískem. Některé útvary se proto pokoušely o výrobu improvizovaných lafet. Systémově byl tento problém řešen až v roce 1938, kdy se v Královopolské strojírně v Brně nechalo vyrobit 500 speciálních lafet. Z nich se do září 1938 dostalo do pevnůstek pouze 240 kusů. Ucelené postřelované pásmo bylo možné vytvořit pouze v jejich předpolí, prostor mezi pevnůstkami a v jejich týlu zůstával nepostřelován a při déle působící palbě, jelikož v objektech chyběla veškerá ventilace byla nucena osádka použít plynové masky. Stavební varianty (typy) lehkého objektu vz. 36 (starého typu) byly označeny písmeny A, B, C, D, E a F. Realizovány byly však pouze typy A, B, C. Typ E byl vystavěn jen ve dvou exemplářích. Typy se od sebe liší tloušťkou obvodových stěn a počtem střílen.
Rozdíl mezi konstrukcí vz. 36 na Moravě a v Čechách